Kdy si má dát rodič největší pozor na to, jakým směrem se jeho dítě vyvíjí? Rizikové chování dětí může být skryté, nepostřehnutelné. Lidé z olomouckého P-centra, které za podpory statutárního města Olomouce provozuje Centrum primární prevence, po prázdninách nabízejí pomoc právě v této oblasti. Centrum primární prevence pracuje s třídními kolektivy dětí od
první třídy základní školy po vyšší ročníky středních škol. Nejčastějším cílem prožitkových programů pro žáky je prevence rizikového chování v oblasti vztahů ve třídě, pohybu na internetu a závislostí. „Z našich zkušeností s olomouckými žáky můžeme říci, že situace na Olomoucku odpovídá celorepublikovým trendům známým z výzkumů,“ říká lektor primární prevence a terapeut Jiří Klimeš. „Největší nárůst rizikových aktivit sledujeme mezi 12–13 rokem dětí. Důvodem je změna preference u třináctiletých – necítí už tolik potřebu
pocítit uznání od pedagogů a autorit obecně, ale směřují k hledání identity a k potřebě začlenit se mezi vrstevnickými skupinami. Menší podíl rizikového chování je u gymnazistů. Se zhoršenými vztahy ve třídě se pak potkáváme u výběrových a specificky zaměřených tříd,“ dodává Jiří Klimeš. „Vyšší pravděpodobnost rizika nese impulzivní rys osobnosti dítěte a jeho špatné sebehodnocení. Dalším faktorem je školní neúspěšnost, stres, tlak na výkon, bezprizorní trávení volného času a nabídka prostředí, ve kterém se dítě pohybuje,“ říká Markéta Rodryčová, vedoucí Centra primární prevence. Zvlášť rizikovým faktorem je podle ní také nespokojenost dítěte se vztahy s rodiči.
Olomoucké listy, 9/2016 | Článek o Centru primární prevence
Napsat komentář